Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

Vaše plavby začínají u nás...
Úvod > Co nového?
Takže opět Ahoj od Konkolskich!
 
      Když jsem usedl k tomuto psaní ,abych zrekapituloval uběhlý rok, tak jsem měl nejdříve pocit, že tento rok byl pro mne náročnější než kterýkoliv jiný. Zdálo se mi, že jsem uhoněný daleko více než kdykoliv předtím a přitom jsem nikde neviděl konkrétní výsledek své dřiny.

 
Především jsem nikde neviděl žádnou přibývající stránku své spisovatelské činnosti a stejně tak jsem nikde neviděl žádný nový film nebo multimedia, která jsem měl v úmyslu zrealizovat. Nakonec když jsem usedl a podíval se do záznamníku, tak různých akcí proběhlo v minulem roce více, než jsem si myslel.
Rok 2000 především začal tím, že Výkonný výbor Českého
svazu jachtingu a stejně tak Česká komise námořního jachtingu vydaly veřejné prohlášení ve kterém se oba orgány veřejně omluvily za činy minulosti, které zapříčinily naši emigraci. Oba orgány ocenily jak sportovní reprezentační úspěchy po našem odchodu, tak oběti a námahu k jejich dosažení. Tuto naší činnost ocenily jak mým, tak Mirčiným čestným členstvím v obou orgánech. Pochopitelně že finanční a jiné důsledky minulosti zůstávají na našich bedrech včetně Ríše. V každém případě jsme ocenili snahu nového vedení a tím uzavřeli část neblahé minulostí, která sehrála velmi důležitou roli v našem veřejném a hlavně v rodinném životě.

V lednu jsme s Ríšou navštívili Česko,což byl pro nás doslovně marathon z hodiny na hodinu během celého našeho pobytu. Byla to má prvá návštěva doma po osmnácti létech. Setkání s rodinou, přáteli a fandy po tak dlouhé době se nedá popsat slovy a zůstane vryto v naší paměti navždy. Bohužel naše návštěva byla krátká na to, abych se setkal se všemi. Mnohé z Vás jsem bohužel minul i při mých telefonních pokusech. Snad příště.

Po našem návratu mi pak začaly fofry v práci. Měl jsem řadu projektů jak ve video tak v DVD produkci, takže mi nevybýval čas na vlastní akce. Dokonce v srpnu jsem byl filmovat i ve Washingtonu. Rok v Newportu byl navíc rušný i návštěvou velkých plachetnic - Tall Ships a pak zakončením dalšího sólo závodu přes Atlantik a řadou dalších akcí. Spolu s tím jsme měli u nás řadu příjemných návštěv přátel z celého světa počínaje Ruskem, Českem, Polskem a konče třeba Novým Zélandem.

Čas letěl jako voda. Měli jsme jen pár soukromých rodinných procházek po mořském pobřeží a za cele léto jsem se jen dvakrát připojil k Mirce a Ríšovi, kteří si našli novou zálibu v pouštění draků na mořském pobřeží. Mi zabil dva měsíce místní government. Město mi stoprocentně zvýšilo daně na můj business a o 200 procent mi zvedli daň na dům. Nedal jsem se a přes všechny argumenty na mé straně, dopadl jsem stejně jako vicepresident Gore v jeho presidentských volbách. Prostě musel jsem se přesvědčit na vlastní kůži o platností starého amerického pořekadla ? Nevalč s městským úřadem. Nic jsem nezískal a jen ztratil dva měsíce času. Mohl bych jít sice k soudu, ale to by mne finančně stálo více, než co bych získal.

V tom fofru jsem byl rovněž vyburcován k tomu, abych začal dělat něco na Nike, která stoji na břehu nečinně již celých třináct let. Vyměnil jsem kýlové šrouby a znova namontoval kýl, obrousil ho a natřel.
Udělal jsem nádrže a zabudoval přední část lodě, která se pomalu mění ze skladiště plachet na pohodlnou kajutu s dvojitou kójí. Na lodˇ jsem je odskakoval jen v řídkých volných chvílích, ale když to dám dohromady, tak je toho přes měsíc pilné práce a definitivně je to na Nike vidět. Z toho všeho až znervózněla jak Mirka tak Ríša a přestávají věřit v má ubezpečení, že opravdu nemám za lubem žádnou další plavbu.

Před příchodem zimy jsem se vyburcoval i k několika pracím na chalupě. Jednak jsem dokončil samostatné schodiště vedoucí do Ríšova pokoje, udělal jsem generálku verandy a společně jsme namalovali část jedné strany chalupy. V prosinci Mirka odjela na krátkou návštěvu do Česka. Její návštěva se trochu zkomplikovala zubařskou problematikou, ale při všem měla dost času strávit s nejbližší rodinou. Její nepřítomností tady osiřela kuchyň a tak jsem toho využil a natřel ji podlahy, schody a při tom pěkně zrenovoval starou ledničku, kterou již dnes nikdo nechce tak dobře a kvalitně vyrábět. Až jsem se divil, jak jeden dobrý kopanec, byť vlastní, dovede člověka vyburcovat k aktivní činností.

Toť tak vše. Jo málem bych zapomněl. Udělal a spustil jsem rovněž svou e-commerce, to je samostatné webové stránky na prodej a půjčování videopásku. Ještě na nich musím něco doleštit, ale moc si s nimi nelámu hlavu, poněvadž ani má, stejně tak jako e-commerce jiných není nic moc výdělečně soběstačná.

Mirka je již z Česka doma a chystá se dohnat opožděné vánoční pečení, stejně jako já doháním toto psaní. Jen Ríša je stále stejně klidný. V letošním roce si vzal několik kursů na Rhode Isaland Universtity a k naší spokojenosti míní ve studiu pokračovat i v příštím roce.

Těm, kterým psaní přijde včas, přejeme příjemné a spokojené svátky. U těch kteří to obdrží trochu později doufáme, že jejich svátky byly spokojené a všem dohromady pak přejeme to nejlepší v Novém roce 2001.


Newport, prosinec 2000

Miki, Richard & Ríša

<< Předchozí

Přehled článků

Následující >>